Jsme zakopaní pod zemí, tak hluboko, ti nejde dýchat
Jsme padlí jako andělé, jsi ztratila křídla

Vidím ty postavy na kraji budov, s kapucí na hlavě sledujou svět
Uprostřed ulice nutí mě usnout, lampy a smog mi zakrývaj den
Tak Bože kde jsi, v tomhleto bordelu nevidím nic
Vidím ty záblesky o konci světa, věřím, že ty sny nejsou jenom sny
Beru tabletky, cejtím se každej den hůř, cejtím, že nejsem to já, jako Alenka v říši snů
Odrazy v zrcadle v koupelně nabízej, co druhej večer ten nůž
A když tu nejsi, tak nejsem i já, procházím stěny jak duch
A nuly si budou zas stěžovat, že už to není jak dřív
Že už to nеní jak minulý album a Paralýza, že je pryč
Že zní to tak divně a ztratil jsеm se, že je to vlastně hřích
Já nenosím šablony po kapsách, nehodlám dělat to, co chceš ty
Stále vás beru tam sebou, a stále mi hoří ta křídla
A stále to pouštíte znova, a hledáte skrytej význam
Slyšíš to, to je čas, hodiny na stěně tikaj
Možná, že poslední album
Možná, že příště už bude Michal
Alenka, Alenka