Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš umím často jen rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál, Ad Astra! Oooo ooo ooo oooo ooo ooo o

Říkaj mi ke hvězdám, říkaj mi jsem to já
Ten co je zachrání, ten co to předá dál
Chtěl bych jim pomáhat, tisíce lidí, sál
Někdy to břemeno, fakt prostě nezvládám.(Tak promiň!)
Neslyší texty ale chtěli by snad víc a víc
Já nejsem linka na tvůj chtíč, já si nesu kříž
Na zádech, který bolí, podívej, jsem troska
Pak přijdou další po mně, snaží se to opsat
Aaaa-aaaa-aaaa-aaaa-aa
Na stole léky AD, můj bůh je děvka, amen
Snažej se rukama strhat to poslední co ještě zbylo
Konečná stanice, vystupte, prosím, najednou ticho
Nikdy jsem neprosil o nic, to oni šli za mnou
Nechtěl jsem být jako oni, tak jsem šel stranou
Se podívej na mě a řekni mi, brácho
Jestli tohle je život, co chtěli jste mít, seru na vás, tohle je dávno

Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš umím často jen rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál, Ad Astra! Oooo oooo oooo oooo ooo ooo oo

Ta hudba je nevinná, nechci ji vypínat
Bojím se usínat, a tak nezhasínám
Je to ten hloupej strach, kterej mě posílá
Psát a dávat ty tracky ven, to svinstvo, co je tam ve mně, ne
Topím se ve vodě, když nahrávám a slyším ty tóny
Všechny ty melodie, děsivý stories
Křičíme pod vodou ve snaze být volní (Ve snaze být volní jééééé)
Měl by sis zvykat na to(na to), že život je děvka(děvka)
Nebude lépe(lépe), bude jen zejtra(zejtra)
A bude to stejný(stejný), když chceš to tak nechat(nechat)
A bude to lepší(lepší), až přestaneš čekat(čekat)
Píšeš mi, já nepíšu, chtěli by pomoct, já nechci už
Prosím tě, pochop to, hledají Michala a není tu
Michal není hudba a bolest je Meiton
Občas nevím kdo jsem
Se ztrácíme v sobě, když napadne noc a vychází den

Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš umím často jen rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál, Ad Astra! oo ooo oo ooo oo ooo oo oo

Dneska už nepřijdu domů, tak mě nehledej prosím
Štěstí který mi dáváš umím často jen rozbít
A tak se vracíme zas zpátky na start
Přesto letíme tam dál, Ad Astra