Tak si sundej tu masku, je to závislost
Na chvíli teď můžem být sami
Zjizvenej obličej a tvá lidskost
Na duši obrovský rány
Hnedka z rána, kdy zas pláčeš
Radši mlčíš, než být blázen
Chceme více, než co máme
Srdce křičí, než ho svážeš

Hledáme volnost tam kde není, ale ne tam kde je
A pak se divíme, proč je nám špatně, když jdeme ven
Nosíme masky, snažíme se tvářit jakože jsme
Stejný jako lidi naproti, co maj jinej svět
Než ty než já než ti o kterých mlčíš
Než lidi který jsem znal, který trpí
Křičíme přes celý sál, oni jsou hluší
Maj zalepená víčka a prázdnou duší
A vždycky jsem si myslel, že jsem normální
Ale statistiky říkaj, že jsem divnej, já
Když vidím svět, kterej bere mi dopamin
Nabízí nicotu a ještě chce pokání
A s každým dalším rokem je to horší boj
Vidím ty zrůdy na ulici, který neví co
Který nemaj cit a tak jsou prostě zlý
Prázdný stránky naplněný krví, co chtěj víc

Tak si sundej tu masku, je to závislost, na chvílí teď můžem být sami
Zjizvenej obličej a tvá lidskost, na duši obrovský rány
Hnedka z rána, kdy zas pláčeš, radši mlčíš, než být blázen
Chceme více, než co máme, srdce křičí, než ho svážeš

A já vím, říkám to furt ale celej můj život
Mám pocit, že utíkám temnou chodbou bez konce
A když nedělám hudbu, tak mě spaluje ticho
A když nedělám hity, tak se cítím bezmocně
Jednou to přestane a ty půjdeš dál
A já tu budu ležet, možná zůstanu sám
Možná tu vydržíš se mnou, možná tu bude tma
Ani nevím jestli vydržím já chce se mi spát
Zatáhnu závěsy a na chvíli je dobře
Tohle je ten velkej plán, tak řekni Bože
I kdybych věřil, tak bych nechtěl
Je to bezcitný a chladný, myslím žes to věděl
Tak si sedni a zavři hubu, fakt mě to nezajímá
Tvoje kázání o víře, mě to nenapíná
Rivotril a lexaurin je moje dnešní spása
Kdybys viděla můj svět, tak by si zhasla

Tak si sundej tu masku, je to závislost, na chvílí teď můžem být sami
Zjizvenej obličej a tvá lidskost, na duši obrovský rány
Hnedka z rána, kdy zas pláčeš, radši mlčíš, než být blázen
Chceme více, než co máme, srdce křičí, než ho svážeš