Přes řeky a hory, nekonečný spory
A všechny ty hádky, falešný sorry
Kdy ve dne je ticho a noci se bouří
Hledám ten únik za velikou louží
Všichni ty supi, co kolem mě krouží
V rukou ten dynamit pomalu pode mnou hoří
A všechny ty slova, který tak bolí
A všechny ty vzpomínky člověk pak loví
A všechno to hezký zůstane mrtvý
A trvá to roky, než se tim ty rány zhojí
A nechte mě křičet, když všude je klid
A nechte mě brečet, bude mi líp
A když bude třeba, tak musíme jít
Střemhlav do místa nebude nikdo chtít
A snažím se přesvědčit, že to má cenu
A že budu věrnej tátovu genu
A něco tu zanechat pro mojí dceru
A mýho syna a budoucí ženu

Chci tě mít vedle sebe tady napořád
Všechno to vrátit zpátky
Kolikrát sme si měli tiše blahopřát
Že sme to dávno zvládli

Chci tě mít napořád
Vedle sebe už teď napořád
Kolikrát sme si měli tiše blahopřát
Že sme to dávno zvládli

Přes města a vesnice, hlava je věznice
A temný myšlenky v lese jak střelnice
Na padesát západů zavřená petlice
Lidi pak bodají do tebe jak tupá jehlice
Do nebe světlice, když bloudíme tmou
Život je konstantně zmatenou hrou
A všechny ty stíny, co za tebou jdou
Tě v životě nenechaj povydechnout
A vše, co mám uvnitř furt hoří jak voheň
Pak přijde potopa, hodí tvý iluze na zem
Všechny ty obavy, který mě děsí
A chtějí mě připravit vo moje štěstí
A člověk si klestí trnitou cestu
Svlečenej do naha, kdy celej se třesu
A sám sebe naleznu v časovým presu
A ty mi pak utíkáš vstříc velkýmu městu

Chci tě mít vedle sebe tady napořád
Všechno to vrátit zpátky
Kolikrát sme si měli tiše blahopřát
Že sme to dávno zvládli

Chci tě mít napořád
Vedle sebe už teď napořád
Kolikrát sme si měli tiše blahopřát
Že sme to dávno zvládli