Venku už svítá a já nemůžu spát
Má to svůj důvod potřebuju do plic trochu čerstvého vzduchu dát
Sluchátka beru jako samozřejmost, když jdu si projít tyhle místa
Místa ze kterých dodnes husí kůži mám a otevírá se mi jizva
Děti z dobrých rodin, děti co měli svoje zázemí
Sme byli děti, co tu byli málo hodin, aby měli trochu svědomí
Hlavní nádraží, Brno, Janáčkovo divadlo, Perpetum, Tabarin
Někdo si tak řešili pubertu a někdo se tak narodil
Podle toho, kolik toho je, celé partě mění nálada
Na každým rohu návnada, když někdo zkoušel skončit
Stačilo mít trochu peněz, všechna víra shořela
Nekonečný příběh, ale žádná pohádka
Spíš pocit, jako když Artax v močálu smutku padal do bahna
Poslední místo byla Kahla, pohřebiště zmeškaných hovorů
Od rodičů
Stále jsem si to všechno neodpustil
Mohl jsem pár lidí zachránit, teď potkávám matky kamarádů
Z téhle party a vidím jejich bolest v očích
Protože to co maj doma dávno není jejich syn
Vzpomínám na vás všechny v dobrým, i ve zlým
Po show spim na hotelu není to tak real
Jako když jsme to dospávali v lavicích ve škole
A říkali nám, že chodíme po tenkým ledě
My na to, že po tom ledě skáčem a běžíme sprint
Kruhy pod očima zůstanou mi asi furt
To že nemůžu spát taky, bojím se nočních můr
A tohle byla jedna z nich
Nebyl jsem dobrý syn, tak promiň, mami
A stále jsem tvůj syn, tak promiň, tati

Pamatuju si to jako by to bylo teď
Když vzal jsem si to svinstvo naposled
Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag
Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět

Pamatuju si to jako by to bylo teď
Když vzal jsem si to svinstvo naposled
Na tom záchodě nechal jsem taky svůj poslední tag
Už nikdy zpět, ne, už nikdy zpět

Proto světla k nebesům pro všechny co to nezvládli
Světla k nebesům pro všechny co tu už nejsou s námi

Proto světla k nebesům pro všechny co to nezvládli
Světla k nebesům pro všechny co tu už nejsou s námi (pro všechny co tu už nejsou s námi)