Vietnam est une chanson en Tchèque
Tak trochu country, tak trochu city
Neony svítěj a my pod nimi
Votevřený vejfuky, kožený bundy
Zjizvený ksichty, fakt podivný lidi
Zoufalá doba, zoufalý činy
Ze slov je válka, nášlapný miny
Poučit z proher, voslavit výhry
Vobrečet pohřby, zapíjet křtiny
Tak trochu Rambo, tak trochu Rocky
Vyběhnout ty schody mi trvalo roky
Projeli vesnice, města a bloky
Nádherný kluby, špinavý stoky
Sloky sou líhní zkurvený doby
Muzika, život to pro jiný hobby
Scéna sou hadi, politika lobby
Tak sbírej ty body
Nabíhám v kukle do dveří a nabíjím tu shotgun
Nikdo nevěří, slugy pálím jako homerun
Venku bílej den, lidi který neznám
S glockama v podpaží, teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Nabíhám do dveří a nabíjím tu shotgun
Tak trochu vomyl, tak trochu sorry
Vodpověď stejná ikdyž jiná story
Rozkoplý dveře a střepy na zemi
Hysterický ženský pod vlivem drogy
Do pekla vedou krvavý schody
Slavíme s ďáblem, denně sou hody
První je rodina, nezveme hosty
Zrada je věčná, pálíme mosty
Dress code je černá stejně jak noc
Pýcha je smrtelná, kope nám hrob
Zkurvenej vlk, tak hoďte mu kost
Když nabíhá na stage a urve ten strop
Stojíme hrdě a hájíme barvy
Jebeme na zlato a designy hadry
Musíme vodříznout medúzám hlavy
A navždy jich zbavit
Nabíhám v kukle do dveří a nabíjím tu shotgun
Nikdo nevěří, slugy pálim jako homerun
Venku bílej den, lidi který neznám
S glockama v podpaží, teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Teď z toho bude Vietnam
Nabíhám do dveří a nabíjím tu shotgun
Jedno město, jeden dům, jeden redneck
Už ani krok, vstup zakázán, ber step back
Jedno světlo, jeden bar, žádnej respekt
A jedna cesta, jedna vlajka, jedem paycheck
Jedno město, jeden dům, jeden redneck
Už ani krok, vstup zakázán, ber step back
A jedno světlo, jeden bar, žádnej respekt
A jedna cesta, jedna vlajka, jedem paycheck
Všichni to ví, sme dávno dospělí
Nikdo z nás už se za úspěchem nehoní
V tomhle věku člověk vlastně už nic neřeší
Ví, že po neděli přijde zase pondělí
Všichni to ví, sme dávno dospělí
Nikdo z nás už se za úspěchem nehoní
V tomhle věku člověk vlastně už nic neřeší
Ví, že po neděli přijde zase pondělí
S glockama v podpaží, teď z toho bude Vietnam