V opojení... magické chvíle
Propojení... jak vlákna v žíle
Světlo denní... je černobílé
Zas
Jsem tu sám
Nezkamení... ten co si stýská
Divné chvění... z dálky i zblízka
Zlato není... to co se blýská
Zas
Jsem tu sám
V černých myšlenkách
Kdo mi poví kde je moje víra
Kdo mi poví co mi srdce svírá
Kdo ví co je ten strach který cítím najednou

Kdo mi poví kde je moje skála
Na níž noha včera pevně stála
Kdo ví kdo zná tu noc v které všichni prohlédnou?
Pod hladinou – týdny plynou
V osamění čekám a šílím
Milionkrát – chci se tě ptát
Na život můj – tak postůj chvíli...
Kolik je dnů... které... se v nás... kříží
Hlava... je stroj... co se... neohlíží
Kdo ví... kdo zná... ten čas... který slepým... vrátí zrak...
Kdo mi... plní mysl... věčně prázdnou
Kolik... je slov... která... na rtech váznou
Kdo zná tu noc... v které marně čekáš... na zázrak!
Pod hladinou – týdny plynou
V osamění čekám a šílím
Milionkrát – chci se tě ptát
Na život můj – tak postůj chvíli...
Pokolení... z podzemní hroudy
Dny se mění... v poslední soudy
Nepramení... v nás tvoje proudy
Zas
Jsem tu sám
V černých myšlenkách