Já v mládí často podobal se vánku
A říkali mi, že mi rozum chybí
Dnes, dnes už mám, už mám na kahánku
A vy se ptáte proč vám to povídám?
Tak slyšte, já miloval jsem lidi
A proto jim, ne bohu, se zpovídám

Říkalo se o mně, že prý jsem hrubý
Drzý a hloupý, nic prý mi nevadí
Vám lidem, vám se to mluví, já však byl šašek
A musel jsem se smát
A bál jsem se, že pláč můj prozradí,že chtěl jsem lásku
Svou někomu dát

Teď už mi líčidla rozežrala tvář
A maska smíchu na věky mi spadla
Tam v dáli vidím, vidím slunce zář
Já za tím sluncem musím jít

Dohrála hudba, opona spadla
Alespoň dneska chci lidskou hrdost mít

Po celý svůj život rozdával jsem smích
Měl jsem rád lidi a žil jsem pro potlesk
A snad jsem taky, snad taky trochu zpych

Přesto bych rozdal, všechno co jen mám
Však nemám nic, mně zbyl jenom stesk
Tak běžte všichni pryč, já chci umřít sám