Na chvilku zkusit si snít, hodiny zapomenout, kam bys chtěl v tu chvíli jít?
Zahrada zapadená, tichá a nerušená, pekelně nebeskej klid

Třešněma lemovaná, stará a nezměněná, vždycky tu musela být
Šumění stromů a stín, rozpouští starost a splín, zastavit a chvíli žít

Na stole orosená, po okraj naplněná, precizně vychlazená, je bez vady
Láhev a před ní žena, férově vymazlená, taková, co dobře zná jenom tvý klady
Neptej se, stačí jen chtít, vždyť můžeš cokoli mít, tady nic nekončí, to jen tady
Na stole zatančí, jen zavři oči a pojď, tohle jsou přece jen tvý tvý nálady

Hluboko pod korunou plameny oslňujou, halí je šedivej kouř
Ohniště rozpálený u chaty rozbořený, pod kůži ryjou se hloubš

Trámy vysušený staletí pamatujou, do srdce prorůstají
Ve stěnách rozpraskaných, co mají tolik co říct, nikdy se nezeptají

Na stole orosená, po okraj naplněná, precizně vychlazená, je bez vady
Láhev a před ní žena, férově vymazlená, taková, co dobře zná jenom tvý klady
Neptej se, stačí jen chtít, vždyť můžeš cokoli mít, tady nic nekončí, to jen tady
Na stole zatančí, jen zavři oči a pojď, tohle jsou přece jen tvý tvý nálady