Záblesky světel, která mrtvá dávno měla být
Zní tu modré zvonky signalizací
Je to jak z dětských her, co náhle nejdou pochopit
Čas a prostor se tu divně převrací...

Automatická chapadla dál
Dotýkají se zdí katedrál
Tajně je vystavěl dávný král
Pomocí větru, ohně a skal

Ty, kdož vstupuješ v podvodní říš
Zanech vší naděje, jak dobře víš
Zatoužíš dětem svým vyprávět:
Tohle je velký div – cizí svět

Až na dno pekla, které tvoří jeden zlatý sál
Jamb a trochej, daktyl poetických strof
Tam na dně hrobky, kterou z vody někdo vytesal
Zní tu modré zvonky – echo katastrof

Do prázdna tiché senzory ční
Jak šňůry mateřsky pupeční
Spojují reál s fantazií
Kde podivní tvorové žijí...

Mám v sobě bouřlivě barevnou krev
Jsem někdy jehně, jindy zas lev
Jsem z lovců pokladů, jsem jedním z vás
Jež touží pokořit prostor a čas...