Oči má sněhem zaváté
V duši má chladný stín
Rampouchem srdce prokláté
Studený hlas, na dlani mráz
Ledový klín

Slunce svit marně útočí, její cit neroztál
Prosím vás, pane průvodčí
Zastavte vlak, už je to tak
Nemohu dál

Vidím, že už se šeří
A vím teď, že jen zbývá
Smutek zavřených dveří
Pro toho, kdo je sám
Pro toho, kdo si věří
Pro toho, kdo si zpívá
Přestože na rtech ho studí
Polibek poslední
O, ó, ó-o

Oči má sněhem zaváté
V duši má chladný stín
Až se mě jednou zeptáte
Co z toho mám, že žiju sám
Neodpovím

Co z toho mám, že sem žil sám
Že sem žil stále sám