Býval jsem vektorem svých včerejších vin
Příliš dlouho zkoušel, co všechno vydržím
Teď jsem beztvaré nic balónek helia

Už jsou to roky, co jsem seknul s hulením
Někdy od té doby si s tátou zase rozumím
Pane Moliére, pořád hraju Antonia

A tak tu svítím a koukám dolů
Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá
Už asi není třeba nikomu svítit na cestu domů

Neumím čekat klidný jak beduín
A pořád jsou tu lidi, kterým málo rozumím
Eduarde, to sotva bude tvoje vina

Miluju mámu a věřím, že to ví
Pořád pevně doufám, že říkat se to naučím
Matyáši, saj život jako kyselina

A tak tu svítím a koukám dolů
Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá
Asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů

A tak tu svítím a koukám dolů
Jak nad Betlémem hvězda pomalu dohořívá
Asi už není třeba nikomu svítit na cestu domů